Proč "cvakalka a zelenáč"?

Takže, jak to vlastně vzniklo? Proč cvakalka? A proč zelenáč? :)

Cvakalka proto, protože zatím prostě jen tak cvakám, nepovažuji se (a dlouho nebudu) za fotografku :) Určitě bych jednou chtěla být dobrá a slavná a bůhví co ještě (jó, skromnost nadevše), ale zatím to tak není, tak si radši budu říkat takhle..

No a zelenáč přesně z podobného důvodu... Jsem prostě nováček, foťák mám od 23.2.2015..Takže je to tak :D.


No a když už jsme tady, pochlubím se dalšími fotkami, tentokrát z neděle, kdy jsem si přivstala a trošku si zase hrála :)

U koní

Na tohle jsem se těšila nejvíc, až si vezmu foťák ke koním a udělám nějaké fotky.. Bohužel světlo moc nepřálo tak jsme udělali jen pár ve výbězích, ale jinak vůbec. Už aby bylo léto! :)

Focení neteřinky

Včera jsem byla doma, takže jsem si připravila obývák a čekala na tu malou kočičku :)
Nejdříve jsme fotili oblečenou růžovou princezničku a já si zkoušela nastavováni clony a isa, pořád je to prostě jeden velký otazník, ale myslím si, že nejlíp se to prostě naučím metodou pokus-omyl...

A potom jsme ji trošku odsvlékli :

Představovala jsem si to tedy jednodušeji, že prostě díťátko položím a ono bude sladce spinkat, ale opak byl samozřejmě pravdou. Adinka spinkala asi tak prvních 5 min, potom koukala a pak už jen řvala a řvala, takže celé focení probíhalo asi 20 minut.

Ovšem vlastně to ani tak nevadilo, úžasná je samozřejmě na všech a k focení jí budu mít k dispozici častěji, potvůrku jednu mrňavou :)

Velký úspěch zelenáče!

  Tak mě tak večer napadlo, projet si různé weby s fotkami a narazila jsem na 500px.com...

  Říkám si, proč to nezkusit? Tak jsem tam tedy nahrála jednu z fotek a nestačila se divit! Během chvíle se jeho scóre zvyšovalo a ráno jsem ho našla na 30 stránce kategorie Popular!

 Ani nevíte, jak to moje zelené cvakající srdíčko potěšilo :) Opravdu pěkný pocit, vidět svojí fotku mezi takovými skvosty.. :) 

Mazlík podruhé v ruce..

Takže už jsem druhým dnem hrdá majitelka. Ihned po škole jsem si oblékla teplé nepromokavé kalhoty (jen lépe popsané šusťáky, oteplováky), bundu, šálu kolem krku a vyrazili s psíkem za našim koněm, protože co jiného fotit než své miláčky? :)

 Sluníčko moc nesvítilo a ani kobylce se spolupracovat moc nechtělo.. ale pes, tomu se ten zájem mooooc líbil. Jako jindy neposedí, dnes se zasněně koukal do dálky, nebo upřeně přímo do objektivu.. To bylo moc super.  

  Potom jsem ale chtěla fotky z pohybu, tak jsem ho vždycky nechala lítat, potom si lehla na zem a přivolala ho... poprvé se Rocky řítil z kopce přímo na mě a myslel asi, že je to nějaká super hra, takže do mě v plné rychlosti napálil. Musím přiznat, že když do vás narazí 35kg, nic moc teda a bolehlav k tomu. A foťák chudák pokryla první vrstva bahna... Ovšem nevzdali jsme to a ještě chvíli cvakali. Doma jsem pak fotky hodila do počítače a zkusila do nich poprvé i trochu sáhnout... A výsledek? Jsem celkem překvapená, sama ze sebe... Co říkáte?

Koupila jsem si foťák! Co teď?

Tak, je to tu. Plná peněženka, prasátko zející prázdnotou a můj šťastně přiblblý úsměv- Takhle společně (tedy bez prasátka, to by to nevydýchalo) vcházíme do fotolabu a já prodavačce oznamuji, že si jdu teda jako pro ten foťák (ledabilý výraz, přeci nic zvláštního). Ona kývá že ví a odchází pro něj do skladu. Jakmile se vrací, ledabilost je tatam a začínají se mi chvět prsty. Úvodní řeči spíš neposlouchám než poslouchám a už se těším až si mazlíka (čti fotoaparát Nikon D3100) pořádně osahám 3:)


Ještě ve škole jsem si nabila baterii a jakmile jsem přišla domů, mohli začít první testy. Nejdřív pár fotek na úplný automat, potom jsem se nechala vést pomocníčkem Guide (průvodce). Světlo venku už jsem nestihla, ale zrovna přijela má malá neteřinka, takže jsem měla tu nejkrásnější a nejpřirozenější modelku <3

Některé z mých cvakálkovských pokusů: